Сторінка:Шереметинський І. Чеські силосові комори системи “Моравія” (1931).djvu/25

Матеріал з Вікіджерел
Ця сторінка вичитана

обкладених силосових ямах, добре накритих зверху товстим до 1 метра завгрубшки шаром щільної землі, чи ще ліпше глини[1].



Prof. I. Šeremetýnskyj.

ČESKÉ PÍCNÍ KOMORY SYSTÉMU „MORAVIA“.
(Résumé.)

S rozšířením chovu dobytka, jež jde spolu se všeobecnou intensifikací zemědělství, dostává se velkého významu zabezpečování hospodářských zvířat krmivem na zimu.

Ze tří způsobů uschovávání píce přes zimu — 1. uschovávání včerstvém stavu (okopaniny), 2. ve stavu vysušeném (trávy) a 3. nakládání (siláž) (okopaniny a trávy), — nabývá tento třetí způsob v poslednídobě stále většího rozšíření a významu.

Výzkumy a studiemi českých vědců, Dra V. Pavláka a Dra Ing. agr. M. Bayera, za přispění prof. Dra Taufera, ředitele Zemského výzkumného zootechnického ústavu v Brně, byly vysvětleny biologické pochodypři rozkladu organických látek v přírodě, vliv jednotlivých mikroorganismů na běh rozkladových pochodů, podmínky příznivé či nepříznivépro vývoj a práci jednotlivých rozkladových mikroorganismů. Na základě prací těchto učenců byla zkonstruována pícní komora systému „Moravia“, v níž pod hydraulickou pokrývkou se koná kvašení pícev prostředí anaerobním, následkem čehož vznikají podmínky nejpříznivější jen pro vývoj bakterií mléčného kvašení; píce konservuje se neurčitě dlouhou dobu kyselinami mléčnou a uhličitou, vytvořenými biologickým působením výše uvedených mikroorganismů a další fáze rozkladupíce nemohou nastoupit.

Normální běh rozkladu organických látek v přírodě, výše uvedeníučenci rozdělili v následujících šest fází:

1. Mléčné kvašení působením bakterií: Bacterium lactis acidi Leichman, Streptococcus lactis innocuus Löhnis, Bacterium acidi lactici Hüppe.

2. Rozklad působením plísní: Penicilium glaucum, luteum, bicolor, rubrum; Mucor mucedo, racemosus, stolonifer; Cladosporium herbarum, Aspergillus niger, Tuberculaira-Fusarium, Chalara Mycoderma a Oidium lactis.

 
  1. Більш докладно ознайомитися з перебігом дослідів зазначених чеських дослідників можна з таких їх праць: D-r V. Pavlák — Ing. M. Bayer: Nový způsob konservace zelené píce, cukrovarských řízků a řepných skrojků vpicnich komorách systému «Moravia», в числі 8. Журналу «Chov hospodarských zvířat» за 1926 р., або з окремої брошури тих же авторів і під тим же заголовком, видання 1926 р.; з статті Dra Ing. M. Bayera: Biologický podklad konservace pice a picní komory soustavy «Moravia», в числах 3 і 4 того ж журналу за 1928 p.; статті Dra Ing. M. Bayera: Velké typy pícních komor soustavy «Moravia», та в Sborníku Vysoké školy zemědělské v Brné. fakulta hospodářská 1928 r. з статті Agr. Dra Ing. Mil. Bayera: Mykologický rozbor rozkladu rostlinné hmoty a jeho význam pro praksi konservování píce.